Když jako OSVČ vyplňujete daňové přiznání, musíte se u příjmů z podnikání rozhodnout, jak uplatníte výdaje. Máte dvě cesty: paušální výdaje (výdaje procentem z příjmů) nebo skutečné výdaje (reálné doložené náklady). Volba zní jednoduše, ale u většiny živnostníků rozhoduje o tom, jestli státu odvedou o desítky tisíc korun víc, nebo míň.
Tenhle článek vám dá jasno ve třech věcech: co jsou paušální výdaje a jaké sazby a stropy pro ně platí v roce 2026, kdy se naopak vyplatí uplatnit skutečné výdaje, a proč se paušální výdaje nesmí plést s paušální daní — což je úplně jiný režim, který si spousta podnikatelů zaměňuje.
Nejdřív si to nepleťme: paušální výdaje ≠ paušální daň
Tohle je nejčastější zdroj zmatku, tak si ho vyřešme hned na začátku. Jde o dva různé pojmy, které spolu nesouvisí:
- Paušální výdaje (téma tohoto článku) jsou způsob, jak v běžném daňovém přiznání uplatníte výdaje — místo sčítání účtenek odečtete od příjmů pevné procento. Pořád podáváte daňové přiznání i přehledy pro sociálku a zdravotní pojišťovnu a pořád si počítáte skutečnou výši daně a pojistného.
- Paušální daň je naopak samostatný režim, kde platíte jednu měsíční částku, která v sobě spojuje daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění. Když jste v paušálním režimu, daňové přiznání ani přehledy vůbec nepodáváte.
Jinak řečeno: paušální výdaje jsou jen účetní zjednodušení uvnitř klasického přiznání, kdežto paušální daň nahrazuje celé přiznání paušální platbou. Zbytek článku se věnuje paušálním výdajům; k paušální dani se krátce vrátíme na konci.
Co jsou paušální výdaje a jak fungují
Paušální výdaje (odborně „výdaje procentem z příjmů“) upravuje § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Princip je jednoduchý: od svých zdanitelných příjmů odečtete zákonem dané procento jako výdaje — a nemusíte k tomu mít jedinou účtenku ani nic dokládat.
Příklad: pokud spadáte do 60% paušálu a za rok vyfakturujete 600 000 Kč, automaticky uplatníte 360 000 Kč jako výdaje. Váš dílčí základ daně je pak 240 000 Kč, a to bez ohledu na to, jestli jste reálně utratili 5 000, nebo 50 000 Kč.
Výhody jsou hlavně tři:
- Žádná evidence nákladů. Nemusíte schovávat účtenky ani vést knihu závazků. Stačí evidovat příjmy a pohledávky.
- Předvídatelnost. Základ daně spočítáte z jediného čísla — z příjmů.
- Často nižší daň. Kdo má reálné náklady nízké, obvykle na paušálu vydělá.
Je ale potřeba počítat s tím, že paušál zahrnuje úplně všechny výdaje — včetně zaplaceného pojistného, odpisů i nákladů na auto. Nic dalšího už si k němu přičíst nemůžete. A pro všechny své příjmy podle § 7 musíte zvolit jeden způsob — nelze u jedné živnosti počítat paušál a u druhé skutečné výdaje.
Výdajové paušály pro rok 2026: sazby a stropy
Konkrétní procento závisí na druhu činnosti. Každá sazba má navíc absolutní strop — maximální částku výdajů, kterou lze paušálem uplatnit. Stropy odpovídají příslušnému procentu z příjmové hranice 2 000 000 Kč, takže maxima dosáhnete při ročních příjmech 2 miliony korun; z příjmů nad tuto hranici už paušální výdaje dál nerostou.
Následující sazby a stropy platí i pro rok 2026 (sazby dle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů; hodnoty ověřené oproti Finanční správě a daňovým poradcům pro rok 2026). Vždy si je před podáním přiznání ověřte pro aktuální zdaňovací období, protože jde o zákonné parametry, které se mohou měnit.
| Sazba | Na co se vztahuje | Maximální paušál za rok |
|---|---|---|
| 80 % | Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství a řemeslné živnosti | 1 600 000 Kč |
| 60 % | Ostatní živnostenské podnikání (volné, vázané i koncesované mimo řemesla) | 1 200 000 Kč |
| 40 % | Jiné příjmy ze samostatné činnosti — svobodná (nezávislá) povolání, autorská práva, podnikání dle zvláštních předpisů | 800 000 Kč |
| 30 % | Příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku | 600 000 Kč |
Do 60% skupiny spadá většina „klasických“ živnostníků — kadeřnice, obchodníci, poradci s volnou živností. Programátoři, konzultanti nebo autoři, kteří pracují bez živnostenského oprávnění (na základě zvláštních předpisů či autorského zákona), naopak spadají do 40% paušálu. Zedníci, truhláři, elektrikáři a další řemeslníci uplatní nejštědřejších 80 %.
Skutečné (prokázané) výdaje: kdy se vyplatí
Druhou možností je uplatnit skutečné výdaje — tedy reálné, doložené náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Sem patří nákup materiálu a zboží, nájem provozovny, energie, pohonné hmoty, odpisy vybavení, subdodávky nebo software.
Tahle cesta dává smysl, když jsou vaše skutečné náklady vyšší, než kolik by činil paušál. Typicky jde o:
- řemesla a výrobu s vysokou spotřebou materiálu,
- obchod, kde nakupujete zboží za velkou část tržeb,
- činnosti s velkými investicemi do vybavení, strojů nebo vozidel,
- provozy s vysokým nájemným a mzdovými náklady.
Nevýhodou je administrativa: musíte vést daňovou evidenci, schovávat doklady a být připraveni je při kontrole doložit. Za to ale odečtete přesně to, co jste skutečně utratili — a při vysokých nákladech tím základ daně srazíte mnohem níž než paušálem.
Srovnání na příkladu: co vyjde líp?
Vezměme živnostníka s volnou živností (60% paušál) a ročním příjmem 800 000 Kč. Jeho skutečné doložitelné náklady jsou nízké — notebook, software a internet dohromady 120 000 Kč. Porovnejme oba způsoby:
| Položka | Paušální výdaje (60 %) | Skutečné výdaje |
|---|---|---|
| Roční příjem | 800 000 Kč | 800 000 Kč |
| Uplatněné výdaje | 480 000 Kč (60 %) | 120 000 Kč (doložené) |
| Dílčí základ daně | 320 000 Kč | 680 000 Kč |
Rozdíl v základu daně je 360 000 Kč ve prospěch paušálu. A protože nižší základ daně znamená nejen nižší daň z příjmů (15 %), ale i nižší vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění, ušetří tenhle živnostník na paušálu doslova dvakrát. Při nízkých reálných nákladech je volba jasná.
Kde je zlomový bod
Logika je přímočará: paušál se vyplatí, dokud jsou vaše skutečné výdaje nižší než procento, které vám náleží. U 60% živnosti je zlomový bod na 480 000 Kč (tedy 60 % z příjmu 800 000 Kč):
- Skutečné náklady pod 480 000 Kč → vítězí paušál.
- Skutečné náklady nad 480 000 Kč → vítězí skutečné výdaje.
Stejné pravidlo platí i pro ostatní sazby — u 40% paušálu je hranice na 40 % příjmů, u 80% řemeslníka až na 80 % příjmů (proto řemeslníci na paušálu skoro vždy získají). Kdyby náš živnostník z příkladu nakoupil zboží a vybavení za 550 000 Kč, karta se obrací a vyplatí se mu přejít na skutečné výdaje.
Kdy zvolit paušál a kdy skutečné výdaje
Shrnuto do jednoduchého rozhodovacího vodítka:
- Zvolte paušál, pokud máte nízké reálné náklady, chcete co nejmíň papírování a vaše příjmy nepřesahují 2 000 000 Kč natolik, aby vás omezoval strop. Sedí to na většinu poskytovatelů služeb — IT, poradenství, marketing, design.
- Zvolte skutečné výdaje, pokud reálně utrácíte víc než vaše paušální procento — máte vysokou spotřebu materiálu, nakupujete zboží, investujete do vybavení nebo platíte vysoké nájemné.
Ještě dvě upozornění. Metodu můžete rok od roku měnit, ale přechod mezi paušálem a skutečnými výdaji vyžaduje úpravu základu daně (dodanění pohledávek, zásob a závazků) — na to je dobré myslet dopředu, ideálně s daňovým poradcem. A pokud u vysokých příjmů narazíte na strop paušálu, může se stát, že vám skutečné výdaje vyjdou líp, i když jsou vaše náklady relativně nízké.
A co paušální daň?
Vraťme se k pojmu z úvodu. Kromě volby mezi paušálními a skutečnými výdaji máte jako OSVČ ještě třetí, úplně samostatnou možnost — vstoupit do režimu paušální daně. V něm platíte jednu měsíční částku (spojuje daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění), nepodáváte daňové přiznání ani přehledy a vejít se do něj můžete s ročními příjmy do 2 000 000 Kč.
Paušální daň má svoje pásma a vlastní podmínky a nejde ji kombinovat s uplatňováním výdajů popsaným výše — buď jste v přiznání a řešíte paušální vs skutečné výdaje, nebo jste v režimu paušální daně a nic z toho neřešíte. Pro koho se který režim vyplatí, je téma na samostatný článek; tady stačí vědět, že jde o jiné rozhodnutí než volba výdajů v přiznání.
Ať to za vás počítá appka
Ať už zvolíte paušál, nebo skutečné výdaje, základ obojího jsou přesně evidované příjmy — a právě fakturace je místo, kde se to buď hlídá samo, nebo se z toho na konci roku stává noční můra. Facktura vám umožní vystavit fakturu se všemi náležitostmi během pár minut, automaticky čísluje a drží přehled o tom, kolik jste za rok vyfakturovali, takže výběr způsobu uplatnění výdajů máte podložený reálnými čísly.
Víc o tom, jak appka pomáhá s daněmi a odvody na míru živnostníkům, najdete na stránce fakturace pro OSVČ. A pak už jen v klidu vyberte cestu, která pro vaše podnikání vyjde líp.