Hodinová sazba je jedno z nejdůležitějších čísel v podnikání na volné noze — a zároveň to, které si spousta začínajících OSVČ stanoví od oka. Opíšou sazbu od kolegy, vydělí svou bývalou mzdu počtem hodin v měsíci, nebo prostě řeknou první částku, která zní „rozumně". Výsledek? Půl roku fakturují a diví se, že jim na účtu skoro nic nezůstává.
Dobrá zpráva je, že správnou hodinovou sazbu si spočítáte obyčejnou aritmetikou. Nepotřebujete k tomu účetního ani tabulkový generátor — stačí znát své náklady, počítat s daněmi a odvody a být upřímní v tom, kolik hodin za rok reálně vyfakturujete. Tenhle článek vás tím výpočtem provede krok za krokem a ukáže ho na konkrétním příkladu.
Proč nestačí opsat sazbu od kolegy
Každá hodinová sazba má dvě roviny. Nákladová (minimální) sazba říká, kolik si musíte účtovat, abyste vůbec pokryli výdaje, daně a odvody a odnesli si domů to, co potřebujete k životu. Tržní sazba naproti tomu vyjadřuje, jakou hodnotu má vaše práce pro klienta a kolik je za ni ochoten zaplatit (finance.cz).
Tržní sazbu ovlivňuje obor, region, vaše zkušenost i konkurence — a orientačně se v Česku pohybuje od několika set korun za hodinu u administrativní podpory až po vyšší tisíce u zkušených IT specialistů. Tato čísla jsou ale jen orientační a liší se článek od článku, takže je berte s rezervou.
Co ovšem naprosto přesně spočítat lze — a co byste spočítat měli jako první — je ta nákladová sazba. Je to vaše podlaha. Pod ni jít nesmíte, jinak fakticky doplácíte na to, že pracujete. A přesně tuhle podlahu si teď spočítáme.
Vzorec pro minimální hodinovou sazbu
Celý výpočet se dá shrnout do jediného vzorce:
Minimální hodinová sazba = (cílový čistý příjem + daně a odvody + provozní náklady) ÷ reálně fakturovatelné hodiny za rok
Klíčové jsou dvě věci, na kterých většina odhadů selže. Zaprvé, do čitatele musíte započítat daně a odvody — to, co vyfakturujete, není to, co vám zůstane. Zadruhé, ve jmenovateli nesmí být všech 2 080 hodin roku, protože zdaleka ne každou hodinu odpracujete pro klienta a zaplatíte si ji. Pojďme si obě strany rozebrat.
Krok 1: Spočítejte si roční náklady a cílový příjem
Nejdřív si sečtěte, kolik peněz za rok reálně potřebujete. Skládá se to ze tří částí:
- Cílový čistý příjem — kolik chcete mít „na ruku" po zaplacení všeho. Buďte konkrétní: například 55 000 Kč měsíčně, tedy 660 000 Kč ročně.
- Rezerva na výpadky — na nemoc, dovolenou, mezery mezi zakázkami i na vzdělávání. Živnostník nemá placenou nemocenskou ani dovolenou automaticky, takže si je musí „zaplatit" ze sazby. Tuhle rezervu můžete přičíst k cílovému příjmu, nebo ji zohlednit v počtu fakturovatelných hodin (viz krok 3).
- Provozní náklady — software a licence, technika, coworking nebo nájem, telefon a internet, účetní, profesní pojištění, doprava. Sečtěte je za celý rok. Klidně 10 000 Kč měsíčně, tedy 120 000 Kč ročně.
Právě znalost vlastních nákladů je věc, na které to nejčastěji drhne. Kdo je nezná, systematicky se podhodnocuje.
Krok 2: Přičtěte daně a odvody
Z hrubého zisku (příjmy minus výdaje) OSVČ v hlavní činnosti odvádí tři věci:
- Daň z příjmů — základní sazba je 15 %. Vyšší sazba 23 % se týká až té části základu daně, která přesáhne 36násobek průměrné mzdy, což pro rok 2026 činí 1 762 812 Kč (Podnikatel.cz). Většiny živnostníků se tedy 23 % netýká.
- Sociální pojištění — 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je 55 % hrubého zisku (od roku 2024; dříve 50 %). Minimální měsíční záloha pro hlavní činnost je v roce 2026 zhruba 5 005 Kč (Fakturoid).
- Zdravotní pojištění — 13,5 % z vyměřovacího základu (opět polovina zisku). Minimální měsíční záloha je pro rok 2026 přibližně 3 306 Kč (Fakturoid).
Když si to přepočítáte na hrubý zisk, daň i obě pojištění dohromady „ukrojí" orientačně kolem 38 % zisku (15 % daň + 16,1 % sociální + 6,75 % zdravotní z celého zisku). Pro jednoduchost zde neuvažujeme slevu na poplatníka (30 840 Kč ročně), která výslednou daň ještě sníží, ani minimální zálohy — reálný výpočet si proto s klidem nechte potvrdit od účetní.
Krok 3: Vydělte reálně fakturovatelnými hodinami
Kalendářní rok má při 40hodinovém týdnu zhruba 2 080 pracovních hodin. Kdybyste roční částku vydělili tímhle číslem, dopustíte se té nejčastější a nejdražší chyby. Z těch 2 080 hodin totiž musíte odečíst:
- dovolenou, svátky a nemoc — počítejte s šesti a více týdny, tedy zhruba 240 hodin;
- nefakturovatelný čas — akvizici, přípravu nabídek, administrativu, samotnou fakturaci, účetnictví a vzdělávání. U freelancera jde běžně o 25–35 % zbývajícího času.
Zůstane vám tak často jen kolem 1 200–1 400 skutečně fakturovatelných hodin za rok — tedy podstatně méně, než by se zdálo. A přesně tímhle nižším číslem se dělí.
Příklad: modelový výpočet
Následující čísla jsou čistě ilustrativní a neslouží jako daňové poradenství — mají ukázat postup, ne předepsat vaši sazbu.
Nejdřív spočítáme, kolik musíme za rok vyfakturovat:
| Položka | Ročně |
|---|---|
| Čistý příjem, který chci mít (vč. rezervy na nemoc a výpadky) | 660 000 Kč |
| Daň z příjmů + sociální + zdravotní pojištění (orientačně ~38 % zisku) | ≈ 394 000 Kč |
| Provozní náklady (technika, software, coworking, účetní, telefon) | 120 000 Kč |
| Roční obrat k vyfakturování | ≈ 1 174 000 Kč |
Teď spočítáme, kolik hodin za rok reálně vyfakturujeme:
| Položka | Hodiny za rok |
|---|---|
| Hrubý fond (52 týdnů × 40 h) | 2 080 |
| − dovolená, svátky, nemoc (~6 týdnů) | − 240 |
| − akvizice, administrativa, fakturace, vzdělávání (~30 %) | − 550 |
| Reálně fakturovatelné hodiny | ≈ 1 290 |
Zbývá poslední dělení:
1 174 000 Kč ÷ 1 290 hodin ≈ 900 Kč za hodinu
To je vaše minimální nákladová sazba. Pro srovnání: kdybyste stejný obrat naivně vydělili všemi 2 080 hodinami, vyšlo by vám jen 564 Kč za hodinu — a s takovou sazbou byste reálně prodělávali, protože byste nepokryli nefakturovatelný čas ani rezervu na nemoc. Rozdíl mezi 564 a 900 korunami je přesně ta částka, o kterou se lidé podhodnocují.
Používáte paušální výdaje nebo paušální daň?
Výpočet výše počítá se skutečnými výdaji, ale logika zůstává stejná i v jiných režimech. Pokud uplatňujete paušální výdaje procentem z příjmů (typicky 40, 60 nebo 80 % podle druhu činnosti), mění se vám základ daně, ne však princip: pořád musíte pokrýt reálné náklady, daně, odvody i rezervu a výsledek vydělit fakturovatelnými hodinami. V režimu paušální daně platíte daň i obě pojištění jedinou paušální měsíční částkou podle zvoleného pásma — krok 2 se vám tím zjednoduší na jedno konkrétní číslo, které jen dosadíte místo procentního odhadu. Ať už jste v jakémkoli režimu, minimální sazbu vždy počítejte z částky, která vám po všech odvodech reálně zůstane v kapse.
Tipy, jak sazbu nastavit a nepodhodnotit se
- Znejte svoje náklady do koruny. Bez nich je každá sazba jen dohad. Projděte si výpisy za poslední rok a sečtěte vše, co s podnikáním souvisí.
- Sledujte odpracovaný čas. Bez záznamu o tom, kolik hodin trávíte prací (a kolik z nich je fakturovatelných), neověříte, jestli vaše sazba sedí. Nejjednodušší je propojit evidenci času přímo s fakturací, ať přepisujete čísla jen jednou.
- Revidujte sazbu aspoň jednou ročně. Rostou vám náklady, zkušenosti i hodnota, kterou dodáváte. Sazba by měla růst s vámi.
- Rozlišujte hodinu a člověkoden. U větších zakázek se často účtuje za člověkodny; ujistěte se, že jimi neúmyslně nenabízíte skrytou slevu oproti hodinové sazbě.
- Nebojte se říct si víc. Nákladová sazba je podlaha, ne strop. Pokud vaši práci trh oceňuje výš, využijte to.
Sazba je jen půlka práce — druhá je ji umět vykázat
I ta nejlépe spočítaná sazba vám nepomůže, pokud na konci měsíce nevíte, kolik hodin jste pro kterého klienta odpracovali. Proto jdou evidence času a fakturace ruku v ruce: z odpracovaných hodin vznikne přehledný výkaz práce a z něj faktura za odpracované hodiny na pár kliknutí. Jestli s hodinovou fakturací teprve začínáte, projděte si i návod jak fakturovat hodinovou práci krok za krokem.
Přesně na tohle je Facktura postavená — zapisujete si odpracovaný čas, aplikace z něj sestaví výkaz i fakturu se všemi českými náležitostmi a QR platbou a vy máte zároveň data, podle kterých svou sazbu časem doladíte. Vyzkoušet ji můžete zdarma a vystavit první fakturu za odpracované hodiny během pár minut.
Spočítejte si svoji nákladovou sazbu ještě dnes — a příště už nikdy nefakturujte od oka.