Prodali jste jednorázově něco ze zahrady, vyfotili sousedovi svatbu nebo napsali článek do časopisu — a druhá strana po vás chce „fakturu". Jenže žádné IČO nemáte, protože nepodnikáte. Dá se v takové situaci vůbec něco vystavit? Ano. Nepodnikatel doklad k platbě vystavit může, jen to není faktura v účetním slova smyslu. V tomto článku si vysvětlíme, kdy to jde legálně, co má takový doklad obsahovat, jak je to s daní a kde je hranice, za kterou už potřebujete živnost a IČO.

Nepodnikatel doklad vystavit může — jen to není „faktura"

Slovo faktura v běžné řeči znamená „papír, na základě kterého mi někdo zaplatí". V účetnictví je to ale konkrétní pojem — účetní a daňový doklad, který vystavuje podnikatel se svým identifikačním číslem (IČO). Pokud živnost nemáte, nemůžete vystavit „fakturu" s náležitostmi podnikatele.

Můžete ale vystavit obyčejný doklad k platbě, kterému se říká třeba účet nebo výzva k platbě. Je to prostá listina, kterou dáváte protistraně najevo: „za tuhle věc nebo službu mi prosím pošli tuto částku na tento účet". Pro jednorázovou platbu je to zcela v pořádku — příjemce ji potřebuje jako podklad do svého účetnictví a vy jako doklad o tom, odkud peníze přišly.

Co má takový doklad obsahovat

Protože nejste plátce ani podnikatel, doklad se řídí jen tím, aby byl srozumitelný a průkazný. Uveďte:

  • Vaše jméno a příjmení a adresu (bez IČO — to nemáte).
  • Údaje o odběrateli — jméno nebo název firmy, adresu, a pokud je to podnikatel, i jeho IČO.
  • Pořadové číslo dokladu (stačí jednoduché, např. 2026/01).
  • Popis toho, co dodáváte — jaké zboží nebo služba.
  • Datum vystavení a datum splatnosti.
  • Číslo bankovního účtu a částku k úhradě, případně způsob platby.

Naopak na dokladu nesmí být věci, které patří jen podnikatelům a plátcům DPH. Vynechte proto:

  • kolonku IČO a odkaz na živnostenský rejstřík,
  • jakoukoli zmínku o DPH, sazbě daně nebo částce daně,
  • označení „daňový doklad" a údaj DUZP (datum uskutečnění zdanitelného plnění).

Tyto pojmy se nepodnikatele netýkají a na dokladu by byly zavádějící.

Kdy jde o příležitostný příjem podle § 10

Nejčastější legální důvod, proč fakturu vystavuje nepodnikatel, je příležitostný příjem. Ten upravuje § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a spadá pod tzv. ostatní příjmy.

Příležitostná činnost je jednorázová, nahodilá a nesoustavná — děláte ji občas, bez úmyslu ji pravidelně opakovat a bez živnostenského oprávnění. Typicky sem patří:

  • prodej přebytků ovoce a zeleniny z vlastní zahrady,
  • jednorázové posekání trávy nebo výpomoc sousedovi,
  • příležitostné focení jedné společenské akce,
  • prodej vlastních použitých věcí.

Právě proto, že jde o nahodilou činnost bez soustavnosti, k ní nepotřebujete živnost — a doklad k platbě vystavíte i bez IČO.

Limit 50 000 Kč: kdy daň platit nemusíte a kdy ano

Tady je nejdůležitější a nejčastěji pletené číslo celého článku. Příležitostné příjmy jsou osvobozené od daně z příjmů, pokud jejich úhrn za kalendářní rok nepřesáhne 50 000 Kč. Vyplývá to z § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů. Tento limit platí i pro rok 2026 — zvýšil se z původních 30 000 Kč na 50 000 Kč od roku 2024 a od té doby se nezměnil.

Pozor na dvě věci, ve kterých se lidé nejčastěji sekají:

  1. Limit je „všechno, nebo nic". Není to nezdanitelná sleva. Pokud součet vašich příležitostných příjmů za rok přesáhne 50 000 Kč, zdaňujete celou částku, ne jen tu část nad limitem. Do limitu se navíc počítá příjem před odečtením jakýchkoli výdajů.
  2. Sociální ani zdravotní pojištění se z příležitostného příjmu neodvádí, a to bez ohledu na jeho výši.

Pokud tedy za rok vyděláte příležitostně například 45 000 Kč, nemusíte nic danit ani nikam hlásit. Jakmile ale úhrn překročí 50 000 Kč, uvedete příjem (po odečtení případných výdajů) do daňového přiznání jako ostatní příjem podle § 10.

Limit 50 000 Kč pro rok 2026 si ověřte přímo u zdroje: sekce Ostatní příjmy fyzických osob na webu Finanční správy a znění § 10 zákona o daních z příjmů.

Autorské honoráře: honorář i bez živnosti (§ 7)

Zvláštní režim mají autorské honoráře — příjmy za vytvoření autorského díla (článek, fotografie, hudba). K autorské tvorbě živnost nepotřebujete, protože jde o činnost podle zvláštního předpisu (autorského zákona), a příjem se daní podle § 7 zákona o daních z příjmů jako příjem ze samostatné činnosti.

Praktické zjednodušení nabízí § 7 odst. 6: pokud honorář za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce, srazí z něj vydavatel rovnou 15% srážkovou daň. Vy dostanete peníze „v čistém" a tento příjem už do přiznání neuvádíte — za zdanění odpovídá plátce. Nad 10 000 Kč měsíčně, případně když si chcete uplatnit výdaje, si příjem zdaníte sami v přiznání.

Pozor: DPP a DPČ nejsou faktura

Častý omyl: „mám dohodu, tak vystavím fakturu". Nikoli. Dohoda o provedení práce (DPP) i dohoda o pracovní činnosti (DPČ) jsou pracovněprávní vztahy, ne fakturace. Odměnu vám vyplácí zaměstnavatel jako mzdu, řeší za vás daň i případné odvody a žádnou fakturu od vás nechce ani nepotřebuje.

Pro orientaci: u DPP se v roce 2026 neodvádí sociální a zdravotní pojištění, dokud měsíční odměna od jednoho zaměstnavatele nedosáhne rozhodné částky 12 000 Kč (do konce roku 2025 to bylo 11 500 Kč). To jsou ale pravidla mezd, ne fakturace — s dokladem bez IČO nemají nic společného.

Kdy už potřebujete živnost a IČO

Hranice mezi „příležitostně" a „podnikám" není daná výší příjmu, ale povahou činnosti. Živnost definuje § 2 živnostenského zákona (č. 455/1991 Sb.) jako činnost, která je zároveň:

  • soustavná — vykonáváte ji opakovaně nebo pravidelně (byť třeba jen jednou ročně, ale každý rok),
  • samostatná — sami rozhodujete o tom, jak a v jakém rozsahu ji děláte,
  • provozovaná vlastním jménem a na vlastní odpovědnost,
  • a za účelem dosažení zisku.

Když jsou všechny tyto znaky splněné, jde o podnikání a potřebujete živnostenské oprávnění a IČO — i kdybyste nevydělali ani zmíněných 50 000 Kč. Limit příležitostných příjmů se totiž vztahuje jen na skutečně nahodilou činnost. Jakmile začnete službu nabízet opakovaně, inzerovat ji nebo obsluhovat více zákazníků pravidelně, o příležitostný příjem už nejde.

Pokud tušíte, že se vaše činnost blíží pravidelnému podnikání, vyplatí se připravit se dopředu. Praktický přehled toho, jak vypadá řádná fakturace se všemi náležitostmi, najdete v našem průvodci fakturace pro OSVČ.

Shrnutí

  • Jednorázový prodej nebo výpomoc: vystavíte doklad k platbě bez IČO. Do 50 000 Kč za rok je příjem osvobozený od daně, nad limit zdaníte celou částku jako ostatní příjem podle § 10.
  • Autorský příspěvek do médií: do 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce srazí 15% daň přímo vydavatel (§ 7 odst. 6) a vy už příjem v přiznání neuvádíte.
  • DPP nebo DPČ: nevystavujete nic — jde o mzdu a daň i odvody řeší zaměstnavatel.
  • Soustavná činnost za účelem zisku: potřebujete živnost a IČO a vystavujete řádné faktury se všemi náležitostmi.

Vystavit doklad bez IČO je tedy legální cesta pro nahodilý přivýdělek — jen si pohlídejte roční limit a to, že vaše činnost opravdu zůstává příležitostná. Jakmile se z přivýdělku stane pravidelný byznys, přejděte na živnost a řádné faktury. Chystáte se fakturovat pravidelně? Založte si účet ve Facktuře zdarma a vystavte první fakturu se všemi českými náležitostmi během pár minut.